Jin Jang – Elementy

Jin Jang

Základem pohybu a přeměn je vibrace mezi dvěma póly JIN a JANG. Tyto síly se navzájem doplňují a zárodek jedné je obsažený ve druhé. Jedna vychází z druhé, ale je zároveň jejím protikladem. Kde jedna tato síla roste, druhá ubývá a naopak.

  • Pnutí mezi jin a jangem se stává hybným momentem veškerého dění. Je to boj dvou protikladů, které se ale nemohou oddělit, neboť již obsahují zárodek druhého, koření jeden ve druhém.
  • Snaha zvítězit končí přechodem do protikladu, maximální jang přechází v jin a naopak. Známe mnoho zcela konkrétních podob těchto tvrzení – například velmi rozzuřený člověk po vybouření často upadá do naprosté apatie apod.
  • „Jin a jang jsou si vzájemně svými kořeny, jang koření v jin a jin koření v jang. Kdyby nebylo jangu, pak jin nemá jak rodit, kdyby nebylo jin, pak jang nemá co měnit.“

Jakmile se ztratí rovnováha těchto dvou sil, příroda hledá způsob, jak ji znovu nastolit.

Hovořit o tom, že je „něco Jinové“ nebo „něco Jangové“ nemá význam, protože vše musí obsahovat zároveň Jin i Jang, jinak by nemohlo existovat. Má to smysl teprve tehdy, vezmeme-li dvě věci, které mezi sebou porovnáváme. 

Zákon Jin a Jang proměn

  • Jin a Jang jsou ve vzájemném protikladu 
    Každá s obou složek si vytváří svůj okruh fenomenů, jež jsou charakteristické právě tím, že v nich daná složka převažuje a předurčuje tudíž jejich chování i zjev. 
    Protikladnost existující mezi věcmi i v rámci nich se navenek projevuje bojem, ale i současným hledáním rovnováhy, čili vzájemným omezováním, přizpůsobováním se.
  • Jin a Jang v sobě navzájem koření 
    Jin a Jang jsou si vzájemně svými kořeny; Jang koření v Jin a Jin koření v Jangu. 
    Kdyby nebylo jangu, pak Jin nemá jak rodit, kdyby nebylo jin, potom Jang nemá co měnit.
  • Jin a Jang v sobě vzájemně převažují 
    Převažuji se navzájem: když jedné přibývá, druhé ubývá. Když jedna postupuje, druhá ustupuje.
  • Jin a Jang se na sebe vzájemně proměňují 
    Proměňují se ve svůj protějšek. Když je Jang nadměrný, vzniká horkost; když je nadměrná Jin, vzniká chlad. Z krajního chladu se rodí horko a z krajního horka se rodí chlad.

Otáčení v cyklech

Tento zákon tedy způsobuje, že se vše otáčí v cyklech, ve kterých není počátku ani konce. Jsou to jen nekonečné proměny. Vycházíme z předpokladu, že jest třeba udržet organismus v harmonii. Tedy Jin a Jang musí být vyvážené.

  • Pokud je Jin nadměrný, poškozuje Jang a je nutné „ohřát studené“. Tím se zmenší převaha Jin.
  • Je-li nadměrný Jang a poškozuje Jin je třeba „ochladit horké“.
  • Pokud je Jin v nedostatku, Jang naroste a je nutné doplnit Jin.
  • Při nedostatku Jang dochází k přemíře Jin a je nutné doplňovat Jang.
  • Oslabené se musí posílit a přebývající vypustit. Tím se obnoví rovnováha.
  • „Při nemoci Jin je třeba léčit Jang, při nemoci Jang je třeba léčit Jin.“

Principy dynamické proměny JIN a JANG

  • Jedinné nekonečno se diferencuje na JIN a JANG
  • JIN a JANG se nepřetržitě tvoří z této nekonečné odstředivé síly
  • JIN je odstředivé, JNG je dostředivé. Společně vytvářejí všechnu energii a všechny jevy
  • JIN přitahuje JANG a JANG přitahuje JIN 
    Přitažlivá síla je úměrná rozdílu polarity mezi dvěma protikladnými tendencemi.
  • JIN odpuzuje JIN a JANG odpuzuje JANG 
    Odpudivá síla je úměrná rozdílu polarity mezi dvěma souhlasnými tendencemi.
  • Všechny jevy jsou pomíjející a pokud jde o podíl JIN a JANG, neustále mění svou stavbu, své složení.
  • Nic není výlučně JIN nebo JANG. Každá věc v sobě zahrnuje dvojpolaritu.
  • Nic není neutrální. ve všem, co existuje, je buď převaha JIN nebo převaha JANG.
  • VELKÉ JIN přitahuje MALÉ JIN, VELKÉ JANG přitahuje MALÉ JANG
  • V extrému JIN přechází v JANG a naopak
  • Všechny jevy jsou uvnitř JANG a na obvodu (na periférii) JIN

Elementy

Pět elementů (proměn) může fungovat buď v plodícím nebo v destruktivním koloběhu. Plození vypadá například tak, že kov rodí vodu, voda rodí dřevo, dřevo oheň, oheň zemi a země kov. Tak je to v souladu s přírodou a může to být též znázorněno po směru hodinových ručiček rotujícím Tchaj-ťi symbolem (monádou). 

V destruktivním cyklu kov ničí (seká) dřevo, dřevo vytěsňuje zemi, země ohraničuje vodu, voda hasí oheň, oheň taví kov. Je to proti přírodě a může to být znázorněno proti směru hodinových ručiček rotujícím Tchaj-ťi symbolem. 

Když použijeme jin-jang teorii, každý element je silnější než jiné dva a slabší než druhé dva. A dále každý z elementů má jinový a jangový aspekt. Kov může být tupý a rezivý nebo ostrý a lesklý. Dřevo může být stoletý dub nebo pampeliška. Voda malým horským potůčkem anebo mořem, blátivou louží nebo mocným oceánem.

Atributy pěti elementů

Názvy,   orgány,   roční období,   orientace v prostoru a času,   smysly a smyslové orgány,   pocitový projev a emoce,