LEHKOST A TÍHA, VZNÁŠENÍ SE A KLESÁNÍ V TAIJI

12.02.2020

1.

  • [1a] Když jsou obě strany zcela těžké ("dvojitý tlak"), je to špatně. Je to příliš plné. Je to odlišné od klesání. 
  • [1b] Obě strany plně klesají, to je v pořádku. Souvisí to s tím, že jste připraveni se hýbat. Je to odlišné od tíhy. 
  • [1c] Obě strany se plně vznášejí ("dvojité vakuum"), to je špatně. Je to moc prázdné. Je to odlišné od lehkosti. 
  • [1d] Když jsou obě strany zcela lehké, je to v pořádku. Souvisí to s přirozenou mrštností. Je to jiné než vznášení.

2.

  • [2a] Když je jedna strana málo lehká a jedna strana málo těžká, je to v pořádku. Nedodělat znamená, že je jedna strana stabilní. Proto je to v pořádku, protože nedodělané je stabilní, neztratí to přímost ani zaoblenost. 
  • [2b] Když je jedna strana moc lehká a druhá strana moc těžká, je to špatně. Přehánět znamená, že ani jedna strana není stabilní. Proto je to špatně. Protože přehánění je nestabilní, chybí tomu přímost a zaoblenost. 
  • [2c] Když se jedna strana málo vznáší a jedna strana málo klesá, je to špatně, protože to není dost. 
  • [2d] Když se jedna strana moc vznáší a jedna strana moc klesá, je to špatně, protože je to až příliš.

3.

  • [3a] Když je jedna strana málo těžká a jedna strana je moc těžká, budete nejen pomalí, ale také nepřímí. 
  • [3b] Když je jedna strana málo lehká a jedna je moc lehká, budete pořád hbití, ale nebudete zaoblení. 
  • [3c] Když jedna strana málo klesá a jedna moc klesá, budete pořád vyrovnaní, ale nebudete přímí. 
  • [3d] Když se jedna strana málo vznáší a jedna strana se moc vznáší, budete nejen rozptýlení, ale také nezaoblení.

Cokoli mimo těchto tří [ 1b, 1d, 2a ] by bylo špatné 

  • Když jsou obě strany zcela lehké [1d], není to věc vznášení se, a tudíž je to hbitost. 
  • Když obě strany plně klesají [1b], není to věc tíhy, a tudíž je to bystrost. 
  • Proto se říká: "Nejlepší technika je jak lehkost, tak tíha [2a], půl napůl, tudíž budete mít vyrovnanou techniku." 

Když vaše vnitřní přirozenost není zatemněná, lze ji poslat ven jako vyčištěnou energii proudící do vašich končetin. 

Pokud důkladně nestudujete tyto aspekty techniky - lehkost, tíha, vznášení a klesání - bude to jako kopat suchou studnu. Ale pokud ovládáte přímost a zaoblenost, pak odpružení, odvalení, stlačení a zatlačení bude uvnitř i venku až do nejmenšího detailu a dosáhnete velkého úspěchu, a potom stržení, štěpení, úder loktem a úder ramenem budou také přímé i zaoblené.

A tak se říká: "Přímo ale zaobleně, zaobleně ale přímo." Když se dostanete za tvar (přímost NEBO zaoblenost), dostanete se na nejvyšší úroveň (přímost A zaoblenost). 

"Vnitřní energie čchi je zakořeněna v chodidlech, prochází nohama, je řízena z pasu a nakonec putuje zády do paží a konečků prstů."

Poté, co se žák naučil vnímat svou čchi, měl by se začít učit spouštět vědomí čchi do země a pak je vysílat z chodidel vzhůru do nohou. Z tohoto důvodu je nutné mít v tchaj-ťi neustále lehce pokrčená kolena a nikdy nohy zcela nenapínat, aby zůstaly dostatečně poddajné. Díky tomu totiž mohou vibrace vaší vnitřní energie putovat z chodidel přes kolena do pasu.

Zdroj: Pojednání mistra Čang San-fenga (1200 n.l.)