T e o r i e  j i n-j a n g

Teorie jin-jang

Vibrace mezi dvěma póly Jin a Jang 

Základem pohybu a přeměn je vibrace mezi dvěma póly JIN a JANG. Tyto síly se navzájem doplňují a zárodek jedné je obsažený ve druhé. Jedna vychází z druhé, ale je zároveň jejím protikladem. Kde jedna tato síla roste, druhá ubývá a naopak. Jakmile se ztratí rovnováha těchto dvou sil, příroda hledá způsob, jak ji znovu nastolit.

  • Pnutí mezi jin a jangem se stává hybným momentem veškerého dění. Je to boj dvou protikladů, které se ale nemohou oddělit, neboť již obsahují zárodek druhého, koření jeden ve druhém.
  • Snaha zvítězit končí přechodem do protikladu, maximální jang přechází v jin a naopak. Známe mnoho zcela konkrétních podob těchto tvrzení - například velmi rozzuřený člověk po vybouření často upadá do naprosté apatie apod.
  • "Jin a jang jsou si vzájemně svými kořeny, jang koření v jin a jin koření v jang. Kdyby nebylo jangu, pak jin nemá jak rodit, kdyby nebylo jin, pak jang nemá co měnit."

Zákon Jin a Jang proměn

  • Jin a Jang jsou ve vzájemném protikladu
    Každá s obou složek si vytváří svůj okruh fenomenů, jež jsou charakteristické právě tím, že v nich daná složka převažuje a předurčuje tudíž jejich chování i zjev.
    Protikladnost existující mezi věcmi i v rámci nich se navenek projevuje bojem, ale i současným hledáním rovnováhy, čili vzájemným omezováním, přizpůsobováním se.
  • Jin a Jang v sobě navzájem koření
    Jin a Jang jsou si vzájemně svými kořeny; Jang koření v Jin a Jin koření v Jangu.
    Kdyby nebylo jangu, pak Jin nemá jak rodit, kdyby nebylo jin, potom Jang nemá co měnit.
  • Jin a Jang v sobě vzájemně převažují
    Převažuji se navzájem: když jedné přibývá, druhé ubývá. Když jedna postupuje, druhá ustupuje.
  • Jin a Jang se na sebe vzájemně proměňují
    Proměňují se ve svůj protějšek. Když je Jang nadměrný, vzniká horkost; když je nadměrná Jin, vzniká chlad. Z krajního chladu se rodí horko a z krajního horka se rodí chlad.

Otáčení v cyklech

Tento zákon tedy způsobuje, že se vše otáčí v cyklech, ve kterých není počátku ani konce. Jsou to jen nekonečné proměny. Vycházíme z předpokladu, že jest třeba udržet organismus v harmonii. Tedy Jin a Jang musí být vyvážené.

  • Pokud je Jin nadměrný, poškozuje Jang a je nutné "ohřát studené". Tím se zmenší převaha Jin.
  • Je-li nadměrný Jang a poškozuje Jin je třeba "ochladit horké".
  • Pokud je Jin v nedostatku, Jang naroste a je nutné doplnit Jin.
  • Při nedostatku Jang dochází k přemíře Jin a je nutné doplňovat Jang.
  • Oslabené se musí posílit a přebývající vypustit. Tím se obnoví rovnováha.
  • "Při nemoci Jin je třeba léčit Jang, při nemoci Jang je třeba léčit Jin."

Principy dynamické proměny JIN a JANG

Jedinné nekonečno se diferencuje na JIN a JANG

JIN a JANG se nepřetržitě tvoří z této nekonečné odstředivé síly

  • JIN je odstředivé, JNG je dostředivé. 
  • Společně vytvářejí všechnu energii a všechny jevy
  • JIN přitahuje JANG a JANG přitahuje JIN
  • Přitažlivá síla je úměrná rozdílu polarity mezi dvěma protikladnými tendencemi.
  • JIN odpuzuje JIN a JANG odpuzuje JANG
  • Odpudivá síla je úměrná rozdílu polarity mezi dvěma souhlasnými tendencemi.
  • Všechny jevy jsou pomíjející a pokud jde o podíl JIN a JANG, neustále mění svou stavbu, své složení.
  • Nic není výlučně JIN nebo JANG. Každá věc v sobě zahrnuje dvojpolaritu.
  • Nic není neutrální. ve všem, co existuje, je buď převaha JIN nebo převaha JANG.
  • VELKÉ JIN přitahuje MALÉ JIN, VELKÉ JANG přitahuje MALÉ JANG
  • V extrému JIN přechází v JANG a naopak
  • Všechny jevy jsou uvnitř JANG a na obvodu (na periférii) JIN

Obě složky jsou neustále ve vzájemné interakci, jejich pohybem vzniká šest energií a jejich projevem je pět prvků

Proč bílá a černá? Nejde o barvy. 

Jde o PLNOST A PRÁZDNOTU. o vyjádření vazby mezi plností a prázdnotou... Jedině střídáním naplňování a vyprazdňování vzniká a udržuje se ŽIVOT. 


Hovořit o tom, že je "něco Jinové" nebo "něco Jangové" nemá význam, protože vše musí obsahovat zároveň Jin i Jang, jinak by nemohlo existovat. Má to smysl teprve tehdy, vezmeme-li dvě věci, které mezi sebou porovnáváme.