Pokud je něco nejdůležitější, pak je to otevřená mysl. Pokud je mysl otevřená, může být vaším učitelem květina, vítr, voda, prostý člověk přecházející přes ulici. Pokud je mysl zavřená či přeplněná jako šálek, můžete stát přímo vedle Ježíše, může k vám promlouvat sám Buddha, můžete jezdit mnoho tisíc kilometrů navštěvovat slovutné mistry a nepochopíte vůbec nic.  

Moudra

profesor Čeng Man-čching 

"RUKA KRÁSNÉ DÁMY" a "SVĚŠENÝ LOKET"
Hlavní technikou profesora Čeng Man-čchinga při uvolňování paže byla "ruka krásné dámy" a "svěšený loket". Zápěstí by mělo být měkce zaoblené, a ne ostře ohnuté nebo ztuhlé, aby umožňovalo čchi proudit až do konečků prstů. Když je v zápěstí napětí nebo tvrdá síla, je ztuhlé a "zlomené" – ne měkce oblé. "Ruka krásné dámy" velmi úzce souvisí s principem nečinění, protože když něco "děláme" – manipulujeme, tlačíme nebo se něčemu bráníme – způsobuje to, že je zápěstí napjaté a "zlomené". V tchaj-ťi mají být ruka a zápěstí pouhými kanály pro proudění vnitřní energie a nemají přidávat žádnou další sílu.
"Ruka krásné dámy" je první branou čchi. Ačkoli posloupnost cesty "devíti branami" není přísně lineární, "ruka krásné dámy" bývá prvním krokem na cestě tchaj-ťi čchüan.
Druhou branou je "svěšený loket". Představa, že je loket svěšený a těžký, zbavuje kritickou oblast ramenního kloubu síly a napětí. Při používání tvrdé, vnější síly je ruka těžká a loket lehký. Měkká vnitřní energie se projevuje obráceně – lehká ruka a těžký loket. První dvě brány se otevřou jedině prostřednictvím trpělivého a vytrvalého cvičení těchto dvou principů. Tím se umožní uvolnění ramen, a teprve poté se žák může stát tchaj-ťi bojovníkem.