PĚT ELEMENTŮ

Pět elementů

Společně se zákonem jin a jang uplatňovali staří taoisté při analýze a chápání přírodních dějů teorii pěti prvků (Wu-sing). Pět prvků představuje pět základních energii v přírodě symbolizující ubývání a narůstání jin a jang. 

Pět prvků (země, kov, oheň, voda a dřevo) vnímali jako dynamické procesy, které mohou vysvětlit všechno v přirozeném světě. Každý prvek má zvláštní vlastnosti, které mu byly přisouzeny po důkladném prostudování přírodních dějů. Všech pět prvků existuje ve vzájemných vztazích tvoření a zániku. 

Teorie pěti elementů představuje jednu ze základních součástí čínské filozofie a tradiční čínské medicíny (TČM). Souhra elementů kov, voda, dřevo, oheň a země určuje téměř všechny projevy jak na tělesné, tak na duševní úrovni.  

Příroda tíhne k harmonii, proto nadbytek jednoho prvku musí nutně souviset s nedostatkem prvku jiného. Pro pět prvků platí pět základních zákonů, kterými se v přírodě vzájemně ovlivňují.

Pět elementů (proměn) může fungovat buď v plodícím nebo v destruktivním koloběhu.

zákon rození

Tento zákon bývá přirovnáván ke vztahu matka-dítě, kde matkou je prvek, který rodí, a dítětem prvek, který je rozen. Současně je však prvek matka dcerou předchozího prvku a z prvku syna se rodí prvek následující.

Plození vypadá například tak, že kov rodí vodu, voda rodí dřevo, dřevo oheň, oheň zemi a země kov. Tak je to v souladu s přírodou a může to být též znázorněno po směru hodinových ručiček rotujícím Tchaj-ťi symbolem (monádou).

zákon utlačování

Pokud syn příliš zesílí, může utlačovat matku. Tento zákon je v přírodě využíván jako jeden ze zákonů zajišťujících harmonii.

Proto tedy ve vzájemném rození ve skutečnosti je i vzájemné poškozování.

V destruktivním cyklu kov ničí (seká) dřevo, dřevo vytěsňuje zemi, země ohraničuje vodu, voda hasí oheň, oheň taví kov. Je to proti přírodě a může to být znázorněno proti směru hodinových ručiček rotujícím Tchaj-ťi symbolem.

zákon ovládání

Tento zákon platí ob jeden prvek v základním pořadí prvků. Zabezpečuje harmonii a rovnováhu v přírodě. Zesílí-li jeden prvek natolik, že harmonie je porušena, zasáhne prvek, který ho kontroluje a ovládá.

Tento zákon bývá nazýván vztahem manžel-manželka. V přírodě je daleko silnějším a účinějším vztahem než vztah matka a dítě, který je ovšem vztahem daleko pevnějším a trvalejším.

zákon překonávání

Tento zákon se vztahuje k předešlému zákonu, má stejné pořadí, ale působí opačným směrem. Tento zákon je využíván v případě, kdy nestačí zákon ovládání.

Když použijeme jin-jang teorii, každý element je silnější než jiné dva a slabší než druhé dva. A dále každý z elementů má jinový a jangový aspekt. 

Kov může být tupý a rezivý nebo ostrý a lesklý. Dřevo může být stoletý dub nebo pampeliška. Voda malým horským potůčkem anebo mořem, blátivou louží nebo mocným oceánem. 

Atributy pěti elementů

Názvy, orgány, roční období, orientace v prostoru a času, smysly a smyslové orgány, pocitový projev a emoce.

Systém 5 elementů zajišťuje důležitou a klinicky použitelný model, který nám umožňuje se orientovat v patologii vnitřních orgánů. 

Zde jsou možné vždy jen 2 stavy - buď je to stav nadbytku či nedostatku na jedné či druhé straně. Cyklus podpory na jedné straně a cyklus kontroly na straně druhé udržuje dynamickou rovnováhu mezi 5 prvky. Pokud však nerovnováha překračuje fyziologickou mez či trvá dlouho, pak tento stav vede k nemoci.

Cyklus produkce

Dává 2 patologické stavy v případě, že harmonie není zachována:

Matka nevyživuje dítě. Dítě vyčerpává matku.


  1. Játra (matka) nevyživuje srdce (dítě): jaterní krev je nedostatečná a tím pádem je i slabá krev v srdci, což způsobuje bušení srdce a nespavost.
  2. Srdce (dítě) vyčerpává játra (matku): pokud je jaterní krev slabá, to vede ke všeobecné slabosti krve, která bude oslabovat krev v játrech, což zapříčiňuje slabou menses či ztrátu menses.
  1. Srdce (matka) nevyživuje slezinu (dítě): srdeční oheň nezahřívá slezinu, což vede k pocitu chladu a průjmu.
  2. Slezina (dítě) vyčerpává srdce (matku): pokud slezina neprodukuje dostatek krve, bude i málo krve v srdci, což vede k bušení srdce, nespavosti, zapomínání a lehké depresi.
  1. Slezina (matka) nevyživuje plíce (dítě): pokud slezina nepřeměňuje a netransportuje tekutiny, vzniká hlen, který se usazuje v plicích, což vede k zadýchávání se a astmatu.
  2. Plíce (dítě) vyčerpávají slezinu (matku): plíce řídí čchi a pokud je plicní čchi slabá, je slabá i slezinná čchi, což vede k únavě, nechutenství a řídké stolici. V praxi je slezinná a plicní čchi vždy oslabena současně.
  1. Plíce (matka) nevyživují ledviny (dítě): plicní čchi sestupuje do ledvin, které si ji stahují dolů.
  2. Pokud plicní čchi je slabá, tak spolu s tekutinami stagnuje v plicích, což se projevuje krátkým dechem, kašlem a oslabením ledvin.
  3. Ledviny (dítě) vyčerpávají plíce (matku): pokud je ledvinná čchi slabá, nemůže si "stáhnout" plicní čchi, která stoupá do plic, kde způsobuje zadýchávání a astma.
  1. Ledviny (matka) nevyživují játra (dítě): ledvinný jin živí jaterní jin a krev. Pokud je ledvinný jin slabý, je slabý i jaterní jin a/nebo jaterní krev, což způsobuje pískání v uších, závratě, bolesti hlavy a podrážděnost. Toto je jeden z nejčastějších případů v praxi.
  2. Játra (dítě) vyčerpávají ledviny (matku): jaterní krev vyživuje a posiluje ledvinou esenci. Pokud je jaterní krev delší dobu oslabena, vede to i k oslabení ledvinné esence, což se projevuje závratěmi, pískáním v uších, nočním pocení a oslabením sexuálních funkcí.

Cyklus agrese:

Játra napadají slezinu a žaludek (dřevo napadá zemi): stagnující jaterní čchi napadá žaludek a žaludeční čchi nemůže klesat, což zapříčiňuje pocit na zvracení a slezinná čchi nemůže stoupat, což způsobuje průjem.

Srdce napadá plíce (oheň napadá kov): oheň srdce vysušuje plíce a oslabuje plicní jin, což způsobí suchý kašel.

Slezina napadá ledviny (země napadá vodu): když slezina zadržuje vlhkost, tak vlhkost blokuje ledvinou funkci v přeměně a vylučování tekutin z těla a vznikají otoky.

Plíce napadají játra (kov napadá dřevo): toto se stává v praxi velmi zřídka, většinou oslabené plíce zavdávají příčinu ke stagnaci jaterní čchi, kupř. psychické astma.

Ledviny napadají srdce (voda napadá oheň): jestliže ledvinný jin je slabý, vzniká prázdné horko a může se usadit v srdci, což způsobí probouzení se v noci a bušení srdce.

Cyklus vzpoury:

Játra napadají plíce (dřevo napadá kov): stagnující jaterní čchi blokuje plíce a způsobuje zadýchávání se a bolesti na hrudi.

Srdce napadá ledviny (oheň napadá vodu): oheň srdce sestupuje dolů do ledvin a oslabuje ledvinný jin, což způsobuje bolesti v kříži či potíže s močením.

Slezina napadá játra (země napadá dřevo): pokud slezina zadržuje vlhkost, ta blokuje tok jaterní čchi, což způsobuje bolesti v podžebří a nadýmání.

Plíce napadají srdce (kov napadá oheň): pokud plíce jsou blokovány hlenem, tak ani srdeční čchi nemůže řádně cirkulovat, což způsobuje tlaky na hrudi, nespavost a bušení srdce.

Ledviny napadají slezinu (voda napadá zemi): pokud ledviny špatně přeměňují tekutiny, slezina bude napadána vlhkem, což způsobí průjem, nadýmání a otoky.


Vztahy mezi orgány i babičkou a vnučkou

Není to náhodou, protože mezi těmito prvky panují úzké vztahy. Nejdůležitější je takzvaný cyklus rození, kdy prvky přirozeně přecházejí jeden v druhý: zima rodí jaro, jaro rodí léto, léto rodí pozdní léto, a to zase rodí podzim a ten opět zimu. Zima, tedy voda, je jako babička rodu. Její dcerou je jaro neboli dřevo, které rodí oheň.

A v rámci výchovy babička-voda kontroluje i vnuka či vnučku-oheň. Takže voda-zima kontroluje oheň-léto.

Můžeme se na to podívat nejen přes vztahy rodinné, ale i přes přírodu. Voda je nutná k růstu dřeva, to se transformuje ohněm, když vzplane. Po ohni zbyde popel, tedy země, ve které se rodí kov, který po zahřátí zase plodí vodu. To je cyklus rození. Co se týče kontroly: Zima (voda) kontroluje, neboli hasí oheň. Ten zase taví kov, který řeže dřevo, které prorůstá zemí, která zahrazuje vodu.

Zdroj: https://uptcm.cz/


Odkud čerpá tělo svou energii

(1) Přírodní energie

Protože vaše tělo je z elektricky vodivého materiálu, jeho elektromagnetické pole je vždy ovlivňováno sluncem, měsícem, mraky, zemským magnetickým polem a jinou energií kolem vás. Hlavními vlivy jsou sluneční radiace, měsíční přitažlivost a zemské magnetické pole. Tyto ovlivňují významně váš oběh čchi a jsou proto odpovědné za způsob vašeho oběhu čchi, od chvíle, kdy jste byli stvořeni. 

(2) Potrava, tekutiny a vzduch

Abychom si udrželi život, bereme si z potravy a vzduchu ústy a nosem Esence. Tyto Esence jsou pak přetvářeny biochemickou reakcí v hrudi a trávicím systému (zvaném v čínském lékařství Trojitý ohřívač) na Čchi. Když je Čchi vytvořena z Esence, je generována síla, která cirkuluje Čchi skrze tělo. Hlavní část čchi-kungu je věnována získání správných druhů potravy a čerstvého vzduchu. Je také na nejvýš žádoucí, vyloučit tučnou a jinou nevhodnou potravu ze své diety. A jestliže je to možné, cvičit v horách, kde je vzduch čerstvý a čistý.

(3) Myšlení

lidská mysl je nejdůležitějším a nejúčinnějším zdrojem bioelektrické síly. Kdykoliv se pohnete, abyste něco udělali, musíte nejprve generovat myšlenku (l). Tato myšlenka generuje sílu a vede čchi, aby nabudila příslušné svaly k vykonání zamýšleného pohybu. Čím více se můžete soustředit, tím silnější můžete generovat sílu a tím silněji můžete tok čchi vést. Přirozeně, čím silnější tok čchi vedete ke svalům, tím více budou nabuzeny. Kvůli tomu je mysl považována za nejdůležitější faktor při tréninku čchi-kungu.

(4) Cvičení.

Cvičení mění potravní esenci (tuk) skladovanou ve vašem těle na čchi. Bylo vytvořeno mnoho stylů čchi-kungu, které využívají pohyb pro tento účel. Při čchi-kungu jsou mysl a pohyb dvěma hlavními zdroji čchi.

Ačkoliv ostatní dva zdroje jsou také zahrnuty. Například když cvičíte brzo ráno, můžete absorbovat energii ze slunce. Když meditujete večer tváří k jihu, srovnáváte se se zemským magnetickým polem.

Jednotlivé orgány vykonávají svou speciální funkci a zároveň ovlivňují ostatní orgány - celek řídí jednotlivost a jednotlivost ovlivňuje celek.